o albu
Naše kapela se po letech rozhodla vydat své první album deseti písní a zabalit vše do tajemného černobílého hávu, který umocnil ještě tajemnější název Úhel pohledu.
Auru, kterou kolem této placky lze cítit, musí každý fanoušek zažít sám, protože slova nejsou to pravé, čím by měla být vyjádřená. Tady o kompromisy opravdu nepůjde. Na albu nechybí rychlejší kytarové party ani pomalé melodie, a o tom vlastně moderní rock je. Už samotné intro uvádí posluchače do nové éry kapely.
Skladba
Titulní píseň na sebe nechá čekat sotva pár desítek vteřin, a tady o kompromisy opravdu nepůjde. Melodie vede posluchače rychle k úvodním slovům: “Bouchnuly dveře, věřme tomu, že od průvanu…”, kdy divák vytuší, o čem se Horizont chystá vyprávět. Ve skladbě nás místy doprovází orchestr, vysoko položené pěvecké linky naznačují, že kapela zvyšuje nároky na sebe i svou tvorbu.
Skladba
Navazuje naše nejrychlejší skladba Karikatury, ve které dominují svižné bubenické party a rytmika hází posluchače ze strany na stranu jako vosu v prázdné plechovce od sladké Coca-Coly. Téma je jasné: internet a dnešní vyumělkovaný svět plný fotek a nepravd. Skladba všechno stíhá nastínit během necelých 200 vteřin.
Skladba
Pokračuje se okamžitě písní Pravdivý nádech, která díky svým úspěchům na sociálních sítích dostala Horizont do širšího povědomí: upřímná skladba o vztahu dvou lidí, kteří se bojí přiznat si pravdu. Ve skladbě dominuje závěrečné sólo, kde kytara zvyšuje svou tenzi jako volání po pochopení a dodává šťávu závažnému tématu.
Skladba
Kytarový riff, který posluchač nemůže dostat z hlavy ještě dlouho po poslechu skladby. “Sny se zdaj se být tak skutečný, jsou to můry nevděčný…”, refrén houpá a nutí posluchače skladbu doposlouchat. Skladba, u které při dalším poslechu máte pocit, jako byste ji znali léta.
Skladba
Akustická píseň Síla okamžiku, která hned po svém vzniku obrazila s kapelou sezónu na pódiích. Přiměje nás pozastavit se a zamyslet se, jak čas běží dál a dál, a my vnímáme míň a míň z toho, co se kolem nás děje. Skladbu završuje chorál, který se do hlavy taktéž zapíše natolik, že si ho posluchač bude broukat ještě dlouho po poslechu. Horizont jak z dřívějška, jen v nadýchanějším soundu.
Skladba
Píseň Nebudem si lhát je návrat ke kořenům rocku samotného. Témata jsou jasná: Proč osud nepojí to, co by si duše přála? Stále není všechno, jak má být. Nepochopení od okolí a samota. Skladbu charakterizuje zpěvný refrén a Horizont zde zní, jak jen má posluchač možnost znát z dřívějška, ovšem v modernějším a nadýchanějším soundu.
Skladba
Navazuje skladba Divný stavy, která byla předzvěstí alba samotného. Pojednává o hlasech, které v sobě každý z nás má a s kterými denně svádí boje. Podladěná kytara a hlubší tóny posouvají kapelu do trochu jiné polohy. Nemazat se s tím a prostě to tam poslat.
Skladba
Poděkování fanouškům a přátelům kapely, kteří jí dodávají sílu pokračovat. Text i hudba vytváří pocit klidu a zastavení času – skladba, kterou si zamilujete.
Skladba
Samotné finále pak představuje skladba Podivný místo. Tady
slyšíme moderní kytarový sound, skladba je rychlá a vyšroubuje
pozornost posluchače do výšin díky své hutnosti. Sloka je až lehce
rapovaná, slova jsou nasázená do mlhového závoje, ze kterého se
pomalu vynořuje kytarový tón. Téma graduje až do refrénu, který je bezostyšně prezentován s velkou vervou přímo do uší posluchačů. Nemazat se s tím a prostě to tam poslat – tak lze definovat poslední track alba, jehož klavírní outro končí bouchnutím do klaviatury a završuje tuto nekompromisní nálož muziky říkající si Úhel pohledu.